Informace o nás
"A CO TO VLASTNĚ TY FROŤÁNKY JSOU?"
Tuhle otázku slýcháme velmi často, tak na ni odpovíme i zde. Děti dostávají ptáčka namalovaného na žínkách, které si navléknou na ruce. Protože jsou žínky ušity z froté materiálu, ptáček se jmenuje Froťáček a odtud také název Froťánky. Děti mají moc důležitý úkol: Musí naučit ptáčka Froťáčka zpívat, protože on je ještě moc malý a neumí to, ale moc a moc by chtěl umět zpívat, zrovna jako jeho maminka, kterou máme na logu. Děti ho to mohou naučit jenom tím, že se samy naučí písničky zpívat a všelijak při tom Froťáčka využívají.
FROŤÁNKOVÝ TÝM TVOŘÍ TŘI ČLENKY:
Slávka Rokosová - autorka projektu, scénář, zpěv, výroba kulis
Alena Kolářová - vypravěč, vede děti při tanci
Jasmína Rokosová - klavírní doprovod, návrhářka Froťáčka (dcera Slávky)
V roce 2013 jsme náš Froťánkový tým doplnili ještě dvěmi členkami - zpěvačkami - Mirkou Štefanovou a Libuší Nejedlou a takto vznikl náš minisboreček Tetičky z Froťánků.
Do projektu se menší měrou zapojují i někteří příslušníci našich rodin: Logo vytvořil Michal Rokos - syn Slávky, pomlázky k velikonočním Froťánkům pletli Ondra a Láďa - synové Aleny apod. Přesně v duchu projektu Froťánků, kdy spolupracují rodiče s dětmi.
KULISY Jsou vyrobeny z textilních materiálů, jejich podpůrné konstrukce z lehkých plastů a to tak, že je možné jednotlivé prvky navzájem kombinovat. Jsou snadno rozebíratelné a kulisy na jedno vystoupení se většinou nechají přinést v nůši, která byla k tomuto účelu speciálně vyrobena. Není problém nastoupit s nůší třeba do autobusu.
FROŤÁNKY MAJÍ TŘI VERZE:
Základní - pro plánskou veřejnost, kdy do programu vstupují pozvaní hosté, většinou různé dětské sborečky se svými vedoucími, nebo nějaké zajímavé osobnosti či seskupení. Program je většinou v obřadní síni nebo přes léto při pěkném počasí někde venku.
Pro školu - kdy se pracuje s jednou nebo dvěma třídami tak, aby bylo dost prostoru na tancování. Ve dnech školní výuky zajišťují hudební doprovod paní učitelky.
Divadelní - kdy děti nemohou tancovat a musí zůstat na svých místech.
V KAŽDÉ VERZI SE DĚTI AKTIVNĚ ZAPOJUJÍ DO DĚJE
Historie projektu
Na počátku všeho byla obrovská hromada jednobarevných žínek, láska ke zpěvu a lidovým písním a chuť opět pracovat s dětmi. Od prvního nápadu k prvnímu vystoupení uběhly téměř dva roky, stále jsem tápala, jakou podobu by měly Písničkové Froťánky mít. V okamžiku, kdy mi mé děti namalovaly logo a malého ptáčka Froťáčka, bylo rozhodnuto. Pozvala jsem ke spolupráci svoji bývalou spolužačku - moc fajn parťačku a hned jsme byly na další práci dvě. Vymyslely jsme legendu, daly dohromady první program a už to frčelo. Na první - slavnostní - Froťánky 19.3.2011 přijal pozvání jako host programu náš pan starosta ing.Jiří Šimánek, kterého jsme schovaly do obrovského textilního hrnce. Když pak z hrnce vyskočil jako kuliferda, bylo o veselí postaráno. Zpíval a tancoval s dětmi, povídal si s rodiči. Pěknou fotodokumentaci z prvních Froťánek najdete zde.
Další Froťánky byly vždy po dvou týdnech v neděli odpoledne, ale nakonec jsme usoudily, že bude lépe, když mezi jednotlivými vystoupeními necháme větší odstupy a Froťánky přesuneme na všední den, protože většina rodičů má v neděli se svými dětmi vymyšlený vlastní program. A tak je to v pořádku.
Během roku se nám ve Froťánkách vystřídala pěkná řádka hostů, všem patří náš obrovský dík.Největší úspěch však měly dětské soubory, tak jsme se rozhodly, že se budeme snažit na každé Froťánky nějaký pozvat. Zatím se nám to daří a dětem i rodičům se to líbí. Milé sbory a milí sbormistři, děkujeme vám a těšíme se na další spolupráci! Z některých Froťánků existuje fotodokumentace, podívejte se s námi: Pec nám spadla, dále Velikonoce s druháky ze ZŠ, následuje léto se čtyřkoloběžkou a malířkou J. Pánkovou a na závěr Vánoce 2011 s Notičkami MŠ Pohádka.
Na projektu našich Froťánků se podílí několik lidí, proto bych jim tímto chtěla poděkovat: členkám mého týmu za aktivní přístup, našim rodinám za trpělivost a nezištnou pomoc. Dík patří také Městu Planá nad Lužnicí za bezplatné poskytnutí prostor a od roku 2012 také za finanční dotaci, Františku Doubkovi za fotodokumentaci i velkou podporu a v neposlední řadě musím poděkovat paní Jitce Břečkové za velmi užitečné nápady a dobré rady. Výborně se nám spolupracuje i s MŠ Pohádka, bez které bychom si některé projekty ani nedovedly představit.
V roce 2013 se naše Froťánková cesta začala ubírat po stopách hudebního skladatele a sběratele lidových písní Karla Weise. Karel Weis byl koncem 19. století několikrát na letním pobytě u nás v Plané nad Lužnicí a právě zde začíná jeho dosud nepřekonaná sbírka Český jih a Šumava v písni, která čítá patnáct svazků, plných lidových písní a informací o životě a dávných obyčejích lidí v našem kraji. Toto dílo se stalo naším hlavním zdrojem pro náplň Froťánkových programů. A nejen to. Spousta materiálu, i toho, který již Karel Weis nestačil zpracovat, se nachází v jeho pozůstalosti v Blatském muzeu ve Weisově domě ve Veselí nad Lužnicí ( přes osmdesát archivů), kde je mi umožněno bádat. Badatelská činnost již přinesla své ovoce v podobě nalezených prastarých písní, říkadel a další zajímavé lidové slovesnosti, se kterými budu naše děti a veřejnost postupně seznamovat. Moje poděkování proto patří i Blatskému muzeu a všem jeho zaměstnancům, kteří mi bádání ve Weisově domě umožňují.
Od prosince 2013 je náplň Froťánkových programů obohacena také o poznatky, které získávám při studiu Školy folklorních tradic. Můj dík proto patří i všem přednášejícím na této škole.
HLAVNĚ VŠAK MUSÍM PODĚKOVAT VŠEM DĚTEM A JEJICH RODIČŮM, KTEŘÍ NA AKCE PÍSNIČKOVÝCH FROŤÁNKŮ CHODÍ, PROTOŽE BEZ NICH BY TO OPRAVDU NEŠLO.
Slávka Rokosová
Sledujte náš blog a novinky !!!
Naši uživatelé
Písničkové Froťánky jsou zaměřené hlavně na malé děti, aby je seznámily s lidovými písněmi. Dnešní děti znají spoustu písniček umělých, ale ten základ, který máme právě v našem folklóru, tak ten již tak dobře neznají. Snažíme se jim ho proto přiblížit. A protože nechceme jen učeně mentorovat, ale děti pobavit, bývají některé Froťánky trochu divočejší: občas všechny vyválíme po zemi (třeba i se starostou, to byste koukali, co to dokáže za divy), někdy je povozíme venku na velké čtyřkoloběžce, případně pořádáme soutěž třeba v rozbíjení velikonočních vajec. K některým programům sehrajeme malé divadelní představení, jindy zase děti uslyší originální pohádku, k většině písní máme připravený i taneček.
Dnes už víme, že naše snažení přineslo první ovoce: Děti, které do této doby nechtěly o zpívání ani slyšet, se najednou rozezpívaly. A to je moc dobře.